Problémy v kolektivu
Chlapec 13 let
Otec chlapce přichází s obavou o syna, v současné době jej tíží strach z toho, že chlapec odmítá po škole a o víkendech chodit ven, nestýká se s vrstevníky a již delší dobu neviděl jeho nejlepšího kamaráda. Čas tráví hlavně v pokoji u PC, kde hraje hry – otce znepokojuje, že se nepohybuje ani na sociálních sítích. V posledních pár týdnech změnil i styl oblékání.
Ve škole jej třídní učitelka informovala, že v kolektivu je velmi pasivní a je vídán častěji s dětmi, které chodí o třídu níže – díky tomu se mu občas ve třídě posmívají, ale dle třídní učitelky to není nic masivního, spíš jen nárazově. Dále bylo třídní učitelkou hovořeno o tom, že v poslední době chlapec má tendenci napomínat spolužáky a vnucovat jim svoje názory – toto oni nechtějí poslouchat.
Otec má o syna obavu, protože tento stav se nelepší. V rodině se otec i několik dalších členů pokoušelo s chlapcem na toto téma promluvit, ale bez úspěchu.
Chlapec až překvapivě ochotně přichází ke konzultaci.
Během dalších sezení je chlapec velmi sdílný – bohužel odbíhá od tématu.
Cílem naší spolupráce je zjistit co vede syna k tomu, že odbíhá do jakési izolace a zda je opravdu tak spokojený s novými kamarády či nikoli.
Z mojí strany je uvažováno o i konzultaci tohoto případu s psychologem – zda se nejedná o vznikající poruchu.